Zvěčnělý pramínek

Zvěčnělý pramínek

Melancholie deštivých nedělních odpolední
a procházky kolem starých zapomenutých zahrad.
Láska za svobodu bez prstýnku. Jsme bezprostřední! 
Štastní tak a trochu ztřeštění z romantických nálad. 

A také ty momentky, když do kaštanů pršelo,
přes rozechvělé listy se zamodrala obloha.
Sladce a tiše se cosi k nám něžně přitulilo.
Nemluv o pocitech z krásy, raději mlč, proboha!

A také ty myšlenky, které jako víno kvasí,
prorůstají z kořínků dávno zahnaných vzpomínek.
Byli jsme jedinkrát mladí, nevinní, prostovlasí!
Z nádherných jiskrných citů - jen zvěčnělý pramínek.