. 1864. Oil on canvas. The Metropolitan Museum of Art, New York, USA..jpg)
Rozchod
Pokorně stála´s vedle mne,
jen úsměv zbyl z té krásné mladé dívky.
Co se to stalo? Nevím sám.
Nejdu už dál a tiše říkám - díky.
Nemohu dál, a to je vše!
Osud nemá pod textem vysvětlivky.
Sny neletí už ke hvězdám.
Bez nich jsem ztracený, tak říkám - díky.
A srdce si snad trochu lže!
Možná, že ve snech hladím tvoje křivky.
A láska z lásky. Vzpomínám ...
Stále jsi tak krásná - však díky, díky.
Nebudu hrát v té truchlohře!
Odejdu tak sám a zadními dvířky.
O vše tě lásko okrádám!
Zlomil jsem klíč - a tiše šeptám díky ...