Nemilosrdný listopad
Pouliční světla rozpitá v kalužích,
na zemi zvlhlé listí, je listopad.
Z celého dne si odnáším v duši chlad,
prý, člověk si zvykne, čas ho otuží.
Kdosi urazil světci pravou ruku,
a obvinil ho, že za všechno může.
V tom lítém hněvu a bolu v souzvuku,
vytrousil svou občanku do kaluže.
Býval to prý dobrák, čas ho však smetl,
rozdal by se chudákům z posledního.
V jednom člověku se přetěžce spletl,
vydával se za hladovějícího.
Bože, kdo vynese spravedlivý soud?
On zostuzen, ten bude si ruce mnout.