Tajné návraty

Tajné návraty

Jarní dny chodí po obloze,
růžové proužky je provází.
Stále blíž a blíž jsou své touze.
Ať slunce temnoty zahání!

Blažený den, pomíjivý čas, 
ať se mi o lásce něco zdá.
Blažený sen, zlatavý ten jas! 
Tajemství lásky jsem sama já.

Vidím tu křehkost okamžiku,
bojím se vlastních neblahých stop.

Přešla jsem sama hluboký brod,
po stezkách tichých nešťastníků.

Umím si snadno vše odpustit,
démona úzkosti propustit.

S tebou pak zažít nový úsvit,
ve zlém (i tom dobrém) s tebou být.