Sním ...

Sním ...


Snilo se mi o lásce, za nocí hvězdnatých, 
růže mi do oken voněly.
Sladké vzpomínky, do fantazie zajatých,  
jedna  druhou lehce míjely.

Měsíc to však nebyl, kdo se mnou tajně líhal
a  objímal v čase  svítání. 
Kdo jiný než ty sám! Při svitu hvězd mě líbal.
A našeptával sny do spaní.

Zavírám oči a sním si o své lásce dál
o dotecích tvých v mém pokoji. 
Jsem diskrétní, tak mlčím. Ty pravdy by ses bál.
Sny, miláčku, ty svět nebolí.