Nenaplněnost

Nenaplněnost
Myšlenky se chvějí, jak listy ve větru,
záštitu nad nimi drží lidská láska.
Co takhle uletět na jinou planetu?
Jak tu vše hnije, rezaví, páchne, praská!
 
Plynou naše dny a marně voní růže,
marně se jabloně svými květy chlubí,
člověk hledá cizí odložené kůže,
netuší co chce a přitom se tak nudí.
 
Plyne ti čas tak nějak moc jednotvárně!
Co takhle milovat současně dvě ženy?
Na konci zůstaneš sám a ponížený,
s rozbitou hlavou a srdcem v zastavárně.
 
Myšlenky létají a čas je jenom blud,
trýzní tě prázdnota a přikrčený stud.