Lesní studánka

Lesní studánka


Lesní studánku studí mráz z rána,
dub do ní listí shazuje.
Ráda chodívám za ní a sama,
když duši láska spaluje.

Asi bych jiný osud zvolila!
Však jde se ohlížet zpátky?
Dvěma, bože, jsem lásku slíbila.
Ach vášni, osude vratký!

Na mne se dívá plovoucí měsíc,
vysmívá se mi, jak se zdá.
Také se směji, v srdci tak hřešíc.
Miluji, noci truchlivá!