Lekníny
V trávě se kapky rosy zatřpytily,
když ranní hvězda zasvitla.
Ve větvích se ptáci probudili,
s tebou jsem náhle procitla.
Proč jsme se večer nerozešli,
když vyšel měsíc vstříc?
Jaké jsme asi hledali štěstí,
při svitu voskových svic?
Lekníny, proč dnes svůj sen nedospaly
a tak mlčky se skryly do poupat?
Vy skály pevné! Vy jste nás ukrývaly!
Jen k vám se dám nyní připoutat!