Konec lásky (Sicilský sonet)

Konec lásky (Sicilský sonet)
Miluji toulky po luční cestě k lesu,
vůně jehličí smysly omámí.
Myšlenky na lásku snadno nesetřesu!
Včera milenci, dnes dva neznámí.
 
Cizí jsme si sobě. V srdci tíhu nesu. 
K čemu je mi to všechno strádání?
Žalovat poběžím kvetoucímu vřesu, 
nebesům zašeptám své pokání.
 
Naděje umírá, je bez soucitu čas.
Všechnu  něhu vzaly temné vody.
 
Stále mi zaznívá tvůj láskyplný hlas!
Nevěřím mu, byly to jen svody!