Jidáš

Jidáš
Orají lidé neplodnou půdu,
pěstují stromy, které nerodí.
Místo krásy uctívají zrůdu!
 
Nepohrdli zlem, zničili sebe, 
Adama postavili na pranýř.
Zlý smějíc se, do pekel je žene.
 
Neblahý Jidáš ještě poslouchá,
Svatá večeře, a pak starý strom!
K zemi padají posvátná roucha.