Ztracený anděl
Zas uhasíná den . A temní se obloha.
Ptáci, mí bratři, se chystají už spát..
Trápím se sám. Však Tebe si zavolám,
když nikdo z lidí už nemá na mne čas.
Ticho a bezvětří. Žádný šumot křídel.
Kousíček pod nebem malý domov mám.
Dívám se po hvězdách. Tolik jsem jich viděl !
A z nebe ? Ani malý soucit. Ani žádný hlas.
Krutost tvého světa ! Ta tísní mne jak kámen.
Snad zlému jsem se bál sám postavit.
Znám slovo Stvoření, jmenuje se Amen,
Vím ! S Nadějí a Láskou. Dá se to pochopit ?.
Jsem Anděl ztracený. A neznám tolik věcí !
Už nevím sám ani, jak tě oslovit.
Stojím tu před branou - poutník na rozcestí,
nahý a nešťastný a - nechce se mi být.
Přijď do mého srdce, zbav mne smutné tíhy,
ještě ti otevřu brány života ....
Nabízím ti sebe. Už nemám tolik víry.
Láska na dlani. A v srdci - čistota..