Z noci plných hvězd

05.10.2008 10:07

 

Snilo se mi o lásce, za nocí plných hvězd,

a růže v zahradě mi do oken voněly.

Snila jsem tak sladce, dala jsem se svést,

s měsíčním svitem se stíny míjely.

 

Nebyl to však měsíc, kdo se mnou tajně líhal,

kdo objímal mne něžně v pomatených snech.

Byl jsi to ty, kdo mne něžně líbal.

a z rána vytrácel se jak nebožtíků vzdech.

 

Oči jsem zavřela a snila jsem si dál,

o dotecích lásky v ztemnělém pokoji.

Nebudu mluvit, vím že bys ses bál,

pravda je krutá, však sny – ty nebolí.

.

Zpět