Tak nahá

05.10.2008 02:25

 

Svázala vlasy,

mazlí se s tělem,

s rozkoši sebelásky.

 

Ňadra ještě pevná,

někdo je opustil.

Nechal jí s nimi

na cestě stát na pospas sobě.

 

Svléká se pro věčnost

a mnoho ještě neví.

 

Pod sklaním převisem.

Stínohra snů o citech,

a slunce mísí modř levandulových polí.

 

K zemdlení je vláčná,

poddajná a ladná,

pod proudem chladné vody,

stojí žena, co ví,

že je nahá.

 (c) Maura, 2008

Zpět