Ritornel
Já z jihu slyším, jak zní ritornely.
Nyní! - když slast budí vzpomínky těla,
k pohybu boků ještě nedozněly.
Zas k slunci dlaně vzpínají se lehce.
Jaká vábná, sladká je má láska k tobě,
tak slza do květu růže skane měkce.
Kéž jasmínu tě vůně zmámí zrána.
Snad probudí tvou touhu, co dřímá i ve mně,
ať srdce promluví a prázdná je má hlava.
Chci ti jen zašeptat : Zůstaň, lásko, navždy.
Však líp než já to poví jasmínový květ,
svou jemnou vůní snad lístek jeho každý.