Čekárna
Na venkovském nádraží, s truhlíky muškátů,
čekám na tvůj vlak. V parném, letním dni.
Koleje tráva obrůstá a kolem voní akát.
Vůně naléhá. Nelze ji nevnímat.
A slunce se opírá do oken čekárny.
Je takové ticho. Ticho .....
Neznám hodinu, nechápu tvůj čas.
Toho mám dost. Vždyť je neděle.
Heřmánek z luk voní tak omamně !
Do pachu pražců a do vůně akátu...
A mrak slunce zakrývá, okna se temní.
Táhlý zvuk odněkud. Protíná ticho ...
Jen ten malý okamžik, ten se mi zapsal,
v čekání je krása. Divná strnulost.
I ty mne obrůstáš a měla bych být šťastná.
Vím, kam až zajde ten sladkobolný žal.
A nebe je jasné, roztmívá okna.
Už přijíždí vlak. Čas je zas v pohybu.
Není na tom dost ? Co bylo, zbylo v nás.
Naše minulost. Naše minulost.............